Fregata "Berlin" 1674
Historie fregaty "Berlin"
Fregata Berlin byla jednou z prvních lodí, kterou organizátor braniborského válečného loďstva Benjamin Raule (1634 až 1707) dal k dispozici velkému kurfiřtovi Fridrichu Wilhelmovi von Brandenburg.
Loď byla postavena roku 1674 v Holandsku a za 26000 zlatých přešla do braniborského majetku.
Rozměry této lodi byly 80 stop na délku a největší šířka 22 stop. Jednalo se o amsterdamské stopy po 0.283 m, což odpovídá délce 22,65 metrů a šířka 6,23 m. Dle ponoru obvyklého u holadského loďstva u podobně velkých lodí, byla tonáž této lodi asi 190 tun. Výzbroj sestávala v roce 1676 z 15-ti litinových děl a to 10-ti čtyřliberních – 8,5 cm, dvou tříliberních – 8,2 cm a tří dvouliberních – 6,1 cm. Posádku lodi tvořilo 70 až 100 mužů. Ve válečné době byli mimo to přiděleni na palubu vojáci.
Když byla dána v roce 1674 do služby, zúčastnila se pod holadským kapitánem jménem Cornelius Reers těchto akcí a bitev:
V září 1675 útok na pevnost Karlsberg (ležící na dolní Weseře v oblasti dnešního města Bremerhaven) ve švédské válce (1675 – 1679), v listopadu 1675 pronásledovala fregata na dolním Labi francouzskou korzárskou loď „ La Royale de Dunquerque“ až před přístav hansovního města Hamburg. Vydání této lodi odepřelo město Hamburg s ohledem na Francii. Pro odepřenou kořist muselo město kurfiřtovi zaplatit odškodnění.
Od poloviny května 1676 byla loď použita proti švédům ve východním moři. Velitelem této braniborské válečné lodi byl až do poloviny října 1680 holanďan Cornelius Claes van Bevern ( v archívech někdy psáno van Beveren).
Fregaty „Berlin“ a „König von Spanien“ dobyly 4. června 1676 východně od Rujany společně s galiotou „Cleve“ švédské lodě „Leoparden“ (22 děl) a „Diederik“ ( 4 děla). „Leoparden“ ztratil před tím v boji s dánskými loďmi hlavní košový stěžeň a ráhno přední košové plachty.
Brzy poté ukořistila fregata „Berlin“ čtyřmi děly ozbrojenou švédskou válečnou galiotu „Maria“, která tehdy sprostředkovávala poštovní službu mezi Švédskem a Stralsundem.
2.srpna 1677 dokázal kapitán Revers zajmout švédskou válečnou galiotu „Enhorn“ s 12-ti děly. 23.září 1678 chránila úspěšně fregata „Berlin“ současně s braniborskými a dánskými válečnými loďmi vítězný přechod braniborských vojenských oddílů (asi 7.500 mužů) od Peeneműnde na ostrov Rujanu. V roce 1678 se zúčastnila také na obležení švédů ve městě Stralsund (dobyto 25.října) a Greifswaldu (dobyto 16.listopadu).
Kolem města Hamburg získané peněžité pomoci – požadavek zněl na 150.000 Tolarů – použil roku 1679 kurfiřt Fridrich Wilhelm k zakoupení 6-ti válečných lodí v severním moři – mezi nimi také fregatu „Berlin“. Tyto válečné lodě měly nahradit hamburské obchodní lodě prodané v dražbě v Kopenhagenu. Benjamin Raule měl v srpnu 1679 velký a silně ozbrojený konvoj lodí města Hamburg. „Leopoldus Primus“ a „Wappen von Hamburg“ byly staženy zpět hansovním městem, které je odevzdalo jako peněžitou pomoc 125.000 Tolarů Braniborsku.
Kurfiřt byl pověřen, aby vymohl na Španělsku vrácení dluhu 1,8 milionů Tolarů - což se nepodařilo. Pod vedením velitele C.C. van Beverna plavilo se 14. srpna 1680 pět fregat z Pillau na západ. Fregatě Berlin velel kapitán Claes Sibrantz. Na rejdě poblíž Ostende zajal van Bevern 18. září 1680 velkou válečnou španělskou loď „Carolus Secundus“ naloženou brabantskou krajkou a jemným plátnem. Tržba za kořist činila 100 000 Tolarů.
Zabavení této 50ti děly vyzbrojené lodi způsobilo tehdy velký rozruch. Za Braniborskem ale stál silný a mocný spojenec - Francie. Pod jménem "Markgraf von Brandenburg" byl tento koráb začleněný do braniborské flotily. Byla to největší kurfiřtova válečná loď.
Potom odplula část flotily pod vedením vicekomandera C.C.Reerse (na palubě fregaty "Kurprinz") do západní Indie, včetně fregaty "Berlin". V amerických vodách se podařilo ukořistit pouze tři španělské lodě, což mnoho nevyneslo a tak v květnu 1981 C.Reers opět přistává v Pillau. 20. listopadu 1681 je fregata "Berlin" pod kapitánem C.Reersem převelena do Hoofdenu k posile proti španělským lodím. Společně s braniborským škunerem "Falke"a "St.Johan Batist" křižovali v oblasti.
Také tato akce vynesla málo a zisk ztěží pokryl výstroj a náklady. K dalšímu působení fregaty "Berlin" se našlo velice málo dokladů - v roce 1684 kotvila loď v braniborském přístavu Emden.
Jako loď "Braniborsko - Africké společnosti" je fregata "Berlin" vyslána do západní Afriky pod jménem "Stadt Berlin". Holadsko-Západoindická společnost tuto loď zabavila 7.ledna 1688 u Fidy na pobřeží Guinee, protože loď dle názoru společnosti
vstoupila do holadských vod bez povolení.
Zde končí historie fregaty "Berlin" jako braniborské válečné lodě.
(Přeloženo z knihy "Risse von Schiffen des 16. und 17. Jahrhunderts")
Detaily: přední galion, zrcadlo, dělová paluba
vlajky, figury a ozdoby, plachtoví, prosklená vitrína.
výroba kotev
